Z historie, aneb od počátku po současnost...



Otcové zakladatelé... (1884 - 1945)



1884 byl založen Vzdělávací, zábavní a ochotnický spolek Tyl.
Svou činností navázal na čtenářský spolek v Dačicích. Zakladatelem a předsedou byl obchodník Rudolf Walter, dále lesní Max Stöger, učitelé Karel Gartner a Filip Pořízka.

1884 - 19. října - se místnímu publiku představil akademií.
Ve svých počátcích měl Tyl 24 členů.
Spolek nebyl soustředěn pouze na činnost divadelní. Pořádal akademie, plesy, večírky, silvestrovské a taneční zábavy a dokonce o Silvestru r. 1885 začal vydávat časopis Mštichlup.

1897
pod názvem Spolek divadleních ochotníků uvedl hry Na nádraží, Ve veřejném životě. Postupně pracoval v kavárně K. Kesnerové, v hostinci R. Klanga, i v řadě dalších restaurací.

Od r. 1911 Tyl působil v sále městské spořitelny.

1913 J. K. Tyl: Paličova dcera. Změna stanov podle ÚMDOČ, spolek dále vystupoval jako Pěvecko-divadelní spolek TYL, měl přes 50 členů.Figurují zde přední dačické osobnosti, které stvrzují dobovou prestiž spolku: učitelé měšťanské školy Karel Kamenář (vykonával také funkci předsedy spolku) a Norbert Urbánek, soukromý úředník F. R. Kohout, účetní Emil Elterlein nebo c. k. soudce Antonín Tvarůžek.
Ochotníci ovšem stále neměli vlastní spolkovou místnost. Scházeli se převážně v místních restauracích a kavárnách. Do roku 1913 to bylo postupně v kavárně Kateřiny Kesnerové, v hostinci Roberta Klanga a v restauraci Jana Vondráčka. Divadelní představení se konala ve dvoraně Stuckartovy restaurace (v místech dnešního MěKS)

od roku 1911 v sále Městské spořitelny, kde se do roku 1952 promítalo i kino." (L. Skupa)

1914-1917 - v době 1. světové války - byla sehrána pouze 4 divadelní představení, výtěžek věnován na dobročinné účely.

1920-1925 2-3 hry ročně, i více:
1921 – Sklenice vody, Otec (A. Jirásek), Domov (H. Sudermann), Bytová nouze (F. Arnnold -A. Bach), Zlatý Jiří (J. Balák - B. Vrbský).
1922 – Hrany (P. Fingal), Gejzír (K. Scheinpflug), Reprezentantka domu (B. Viková–Kunětická), Gazdina roba (G. Preisová), Rozkošná příhoda (A. Caithamel).
1922 členem ÚMDOČ - Želenského okrsku v Brně - Pěvecko-divadelní spolek Tyl, dosavadní režisér Oskar Henn se vzdal své režisérské funkce pro neshody a nekázeň členů. Na valné hromadě v březnu téhož roku byla režisérkou spolku zvolena Štefi Friedrichová , která se funkce vzdala v prosinci. Jan Zástěra se funkce režiséra vzdal 1923.
1926-1933 stagnace divadelní činnosti spolku, patrně v důsledku vnitřních rozmíšek - 1927-1931 soubor nesehrál ani jedno divadelní představení.

1932 Svět bez oken.

1934 sehrána tři divadelní představení, o což se přičinil učitel a režisér spolku Adolf Liška.

1937 předsedou spolku zvolen ředitel pojišťovny Oskar Henn.
1937 spolek Tyl v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1938 po přestavbě jeviště v Městské spořitelně, v nových závěsových kulisách a s novým osvětlením Čapkova Bílá nemoc, poté Jirásek: Lucerna.

Za okupace bylo několik členů spolku zatčeno za účast v odboji, přesto
1940 odehrál cca 100členný Tyl 14 představení pro 6000 diváků. Uspořádal navíc kurz divadelního líčení, dvě besídky a dvakrát vystoupil s pěveckým
sborem.
1940 se Tyl s hrou P. Vandenberghe: Hoši, dívky a psi a 1941 s hrou Karla Krpaty: Mistr ostrého meče se zúčastnil divadelní soutěže ÚMDOČ v Jemnici.
1942 Vl. Petrovičová: Střídavě oblačno, též v Třešti.
"Ochotníkům se nevyhnulo ani pronásledování nacisty. Členové spolku Josef Bártů, Rudolf Charbula, Bohumil Šuhaj a Adolf Liška byli v době okupace internováni v koncentračních táborech. Adolf Liška ve svých vzpomínkách dokonce uvádí, že zatčení gestapem v roce 1941 si zprvu spojoval s divadlem, s rolí Maršála v Bílé nemoci. Pravou příčinou se ale ukázala jeho odbojová činnost." (L. Skupa, s. 6)
Od 1942 členem Horáckého okrsku
ÚMDOČ v Třebíči, kam náležel s ohledem na regionální polohu Dačic.

Po 1945 název Pěvecko-divadelní spolek Tyl brzy změněn na Městské divadlo Tyl.


Od Jiráska po Cooneyho (1946 - 2000)


1946 vzdělávání pro spolky okrsku ÚMDOČ.

1947 - K. Čapek: Věc Makropulos, v roli Emilie Marty vystoupila jh. Marie Brožová.

1949 - O. Neumann: Dina Milheinová. Účast na Divadelním ochotnickém festivalu Horáckého okrsku ÚMDOČ, Třebíč - 1. místo v I. skupině.

1949 J. K. Tyl: Fildovačka, velmi úspěšné představení, Dina Milheinová.

Dále např. Gazdina roba, Noc na Karlštejně, Žena legionářova.

Do roku 1951 uváděl Tyl své inscenace v sále Katolického domu (později kino).

1951 po likvidaci spolků byl DS Tyl organizačně začleněn pod Oblastní komunální podnik a jistou dobu vystupoval pod názvem "Oblastního

komunálního podniku-dramatický kroužek Tyl". Poté jako soubor SKP. V 50. letech i jako DS OB, později soubor spadal pod Městské kulturní středisko Dačice (MěKS) a po úplné rekonstrukci sálu osvěty (dnešní MěKS) začal vystupovat zde.

Své besedy pořádali dačičtí divadelníci také v kavárně u Kesnerů.

1961 - P. Kohout Třetí sestra, účast na KP v Táboře.

1972 - J. Dietl: Nepokojné hody svaté Kateřiny

1973 - J. Dietl: Senohrabské gracie

1974 - Němec, Dvořáček: Vzpoura na ovocném trhu

1975 - A. Jirásek: Lucerna, sehrána na nádvoří st. zámku

1976 - M. Holková: pohádka O veselém pěvci (ševci?)

1978 - V. Dvořák: Sto dukátů za Juana, účast OP.

V 80. letech 20. století soubor pracoval pod hlavičkou MěKS, v jeho rámci pracovalo Studio malých jevištních forem. Soubor se pravidelně účastnil okresních ochotnických přehlídek, několikrát získal ocenění i na krajských přehlídkách.

1980 - Štech – Horníček: Svatba pod deštníky aneb Zvoní se potřetí

1981 - Renčín, Brabec, Čiháková: Nejkrásnější válka

1983 - Jirásek – Dietl: Filozofská historie 1983 DS Tyl MKS 2 poslední inscenace sehrál 20x - z toho Nejkrásnější válku 17x.

1984 - scénické pásmo Už komedianti jedou, ke 100 letům DS Tyl

1986 - V. Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou

1987 - C. Goldoni: Poprask na laguně

1988 - Suchý-Šlitr: Člověk z půdy, r. O. Tesař , MJF

1988 - S. Kadlec: Žena nejsou housle aneb Lásky pana Dačického, hráno na nádvoří zámku

1988 Tyl, divadelní soubor Městského kulturního střediska Dačice, 40 členů, vedoucí Naděje Jahelková.

1989 - Horníček-Suchý: Louka pro dva, r. O. Tesař, MJF

1992 - Markov-Brabec: Zvonokosy

1994 - J. Kopecký: Komedie o hvězdě

1996 - Renčín, Brabec, Čiháková: Nejkrásnější válka

1997 - R. Cooney:1 a 1 = 3, režie O. Tesař a N. Jahelková, 1998 účast na KP Vyšebrodské divadelní dny - doporučení na 1. místě na KDP.

1998 DS Tyl cca 20 členů, s nimiž spolupracovalo 15 děvčat z místního gymnázia, režiséři N. Jahelková a Ot. Tesař.

1998 - Ray Cooney: 1a1=3, r. O. Tesař a N. Jahelková. Účast na XLI.

1999 - C. Magnier: Malované milování, r. O. Tesař a N. Jahelková, 1999 účast na KP Vyšebrodské divadelní dny.

1999 - scénické pásmo Jsme parta snů, k 115 letům DS Tyl.

1999 - Ray Cooney: 1 a 1 = 3, r. Naďa Jahelková a Ota Tesař. Účast na KP Volyňské divadelní jaro.

2000 - Vachek – Pošíval: Pec, r. O. Tesař, 2001 účast Dačické kejklování, Budějcká Thalie, Erbenův Miletín.

Dumas – Nezval: Tři mušketýři, r. N. Jahelková a O. Tesař, hráno na nádvoří zámku.

2000 - Claude Magnier: Malované Milování, r. Naďa Jahelková a Ota Tesař. Účast na KP Volyňské divadelní jaro.


Do třetího tisíciletí (2001 - 2022)


2001 - pašijová hra Vidím Krista trýzněného, r. N. Jahelková a O. Tesař
2001 54 členů ve třech sekcích , nejúspěšnější komedie 1 1=3 (Cooney) a na nádvoří zámku "skoromuzikál" Tři mušketýři.

2002 Vrchlický – Svoboda: Noc na Karlštejně, hráno na nádvoří zámku

2003 - Zotlán Egressy: Portugálie, režie Otakar Tesař. Účast Dačické kejklování, Budějická Thalie, NP Divadelní Třebíč-doporučení na JH.

2005 - B. Ahlfors: Popel a pálenka, r. Naďa Jahelková.

2009 - 125 let od založení DS Tyl, za tu dobu nastudováno 100 inscenací, které na scénu uvedlo 11 režisérů.

2010 - Bengt Ahlfors: DIVADELNÍ KOMEDIE. Účast na KP Dačické kejklování.

2010 - DS Tyl a DDS Tyláček, na motivy knihy Miloše Macourka: Hrajeme si na ZOO aneb Žofka v akci, r. Naďa Jahelková. Účast na KP pro děti, Český Krumlov.

2012 - DS Tyl, O. Šubrtová , M. Glaser ŽENY JINDŘICHA VIII. aneb Chudák král(em), režie Naďa Jahelková. Účast na KP Dačické kejklování - čestné uznání Naději Jahelkové za režii a cena za herecký výkon Janu Bartoškovi ve dvojroli Jindřicha a Jindry a Evě Chňoupkové v roli hostinské.

2014 - Ray Cooney: TŘI A TŘI JE PĚT, komedie. Účast na KP Dačické kejklování. režie Naďa Jahelková.

2015 - Neil Simon: PODIVNÉ DUETO, komedie. Účast na KP Dačické kejklování

2016. režie Bety Minářů.

2017 - Zdeněk Podskalský: ŽENY V TRYSKU STALETÍ. Účast na KP Dačické kejklování 2018. režie Bety Minářů.

2018 - Zdeněk Podskalský: Ženy v trysku staletí. Účast na KP Dačické kejklování – čestné uznání pro Evu Chňoupkovou za roli Tetičky a Hanu Kocmálovou za herectví, pro Moniku Novákovou za herectví, cena Monice Novákové za výpravu.

2019 - Vendula Borůvková: Modelka XXL, r. Bety Minářová. Účast na KP Dačické kejklování - doporučení na CP jednoho herce v Kaznějově, čestné uznání souboru za inscenaci a cena Monice Novákové za herecký výkon v roli Venduly. Účast na NP Divadlo jednoho herce, Kaznějov - Monika Nováková cena za herecký výkon, Bety Minářů čestné uznání za režijní spolupráci - doporučení na Jiráskův Hronov. Účast na CP Jiráskův Hronov.Účast na festivalu Stříbrný vítr, Písek.

2020 - Vendula Borůvková: Modelka XXL, r. Bety Minářová. Speciální cena poroty Monice Novákové.
2020 - Miro Gavran: Vše o ženách. Účast na KP Dačické kejklování - čestné uznání Monice Novákové, Haně Kocmálové a Veronice Valešové za hereckou souhru. Účast na Divadelní festival Ludmily Cápkové, kroměříž.

2021 - Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em). r. Naděje Jahelková, (Obnovená premiéra v rámci Dačické muzejní noci.)

2022 - Tři vánoční vločky - autorská inscenace s hudebním doprovodem Harp rock Můra. Režie: Hanička Kocmálová.

Vytvořte si webové stránky zdarma!